2. 11. 2016 Mgr. Oldřich Tichý, vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí, VZP
Jak se mění vyhláška o preventivních prohlídkách? Rozšiřuje škálu vyšetření, která by měl lékař pacientovi provést?
Dospělí pacienti asi uvítají, že budou mít při preventivní prohlídce u praktického lékaře nárok na laboratorní vyšetření glykémie ve 30 letech. Dosud se glykémie zjišťovala při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péče u praktického lékaře pro děti a dorost, tedy cca v 18–19 letech, a pak až od 40 let věku ve dvouletých intervalech. Toto vyšetření by mělo mít význam při časném záchytu diabetu, a soudě podle zájmu o vyšetření glykémie při orientačním testování, které VZP svým klientům nabízí při různých akcích, i pacienty samotné jejich hodnoty cukru v krvi zajímají.
Druhou novinkou pro dospělé je vyšetření týkající se ledvin – laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace u pacientů trpících diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi od 50 let věku ve čtyřletých intervalech. Z pohledu pacienta pak jen drobnou změnou je, že lékař se má při doplňování rodinné anamnézy zaměřit nejen na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze, diabetu, poruch metabolismu tuků a nádorových onemocnění a na výskyt závislostí, ale také na výskyt onemocnění plicních. Všechny tyto úpravy vyhlášky by měly přispět k včasnému odhalení rizik závažných civilizačních onemocnění. U dětí se rozšířil hlavně obsah první preventivní prohlídky, která se provádí zpravidla do 2 dnů po propuštění z porodnice, a to pokud možno v jejich vlastním sociálním prostředí, tedy doma. Přibyla zde kontrola dotazníku ohledně rizika tuberkulózy a doporučení dalšího postupu podle vyhlášky upravující očkování proti infekčním nemocem. Nově má také lékař maminku poučit o péči o novorozence a o kojení, popřípadě o umělé mléčné výživě, a také o preventivním podávání vitaminu D. Preventivní podávání vitaminu D proti křivici se pak zahajuje ve 14 dnech věku dítěte; podává se po celý první rok a lékař má při preventivních prohlídkách podávání kontrolovat. Stejně tak má lékař maminku už při první prohlídce dítěte poučit o potřebě opakování preventivního podání vitaminu K (nejen zkontrolovat jeho preventivní podání). Vitamin K slouží jako prevence krvácení vyvolaného jeho nedostatkem, které se může vyskytnout i u zcela zdravě se jevících novorozenců a kojenců. Může jít o nitrolebeční
krvácení či krvácení do zažívacího traktu, méně často dítě krvácí z pupečníku nebo po krevních odběrech. Pokud novorozeně ostane v porodnici vitamin K injekčně, není nutno dávku opakovat. Pokud ale po porodu dostane vitamin K formou kapky přípravku Kanavit do úst, je nutné dávku opakovat 1× týdně až do stáří 10–12 týdnů věku. Mezi informace, které má maminka od lékaře dostat při preventivní prohlídce dítěte, novela vyhlášky výslovně zařadila poučení o výživě dítěte, a to v jeho 4–5 měsících.
Asi největší novinkou v obsahu preventivních prohlídek malých dětí je provedení vyšetření za účelem včasné diagnostiky poruch autistického spektra v 18 měsících věku. Takové vyšetření se dosud plošně nedělalo. U větších dětí, a to ve věku 7, 9, 11 a 13 let, je nově součástí preventivní prohlídky vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů, vyskytuje-li se v rodinné anamnéze do 55 let věku ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, angina pectoris, náhlé cévní mozkové příhody nebo hyperlipoproteinémie. Vyhláška o preventivních prohlídkách (č. 70/2012 Sb.) se mění dnem 17. října 2016, kdy nabývá účinnosti vyhláška č.317/2016 Sb. U preventivních prohlídek gynekologických a stomatologických k žádným změnám nedochází.
Jak často se má dělat při preventivní prohlídce u praktického lékaře EKG?
Předpokládal jsem, že mi ho udělá, ale prý je to zbytečné, když jsem na něm byl loni – to jsem měl přechodně nějaké potíže, ale EKG bylo v pořádku. Na vyšetření EKG má pacient v rámci všeobecné preventivní prohlídky u praktického lékaře nárok ve 40 letech a pak každé 4 roky. Tak to stanoví vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 70/2012 Sb. Při preventivní prohlídce má ale lékař zkontrolovat a zhodnotit výsledky vyhláškou předepsaných vyšetření, a pokud nebyla v předepsaných termínech provedena, má tato vyšetření zajistit. Proto jestliže jste absolvoval v loňském roce vyšetření EKG s negativním výsledkem (tj. že vše je v pořádku) a váš praktický lékař má tento výsledek k dispozici, není důvod vám EKG dělat znovu v rámci preventivní prohlídky. Naopak kdyby k tomu byl zdravotní důvod, pošle vás na vyšetření hned a bez ohledu na zmíněný interval stanovený pro preventivní péči; tato lékařem indikovaná vyšetření samozřejmě VZP plně hradí. Stejně tak má lékař při preventivní prohlídce zkontrolovat výsledky, resp. zajistit vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů (při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péče u praktického lékaře pro děti a dorost a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku) a vyšetření glykémie (rovněž při první všeobecné preventivní prohlídce a pak od 40 let věku ve dvouletých intervalech). Opět to znamená, že např. u pacienta nad 40 let, který je dispenzarizován a pravidelně vyšetřován jako diabetik, není nutné vyšetřovat
glykémii při každé preventivní prohlídce u praktického lékaře. Vždy je obsahem preventivní prohlídky doplnění anamnézy se zaměřením na její změny, rizikové faktory a profesní rizika. Lékaře bude zajímat hlavně výskyt kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze, diabetu, poruchy metabolismu tuků a nádorových onemocnění v rodině a také výskyt závislostí. Vždy má provést kompletní fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku, zjištění BMI a orientační vyšetření zraku a sluchu. Při každé preventivní prohlídce má lékař provést orientační vyšetření moči diagnostickým papírkem a má také zkontrolovat očkování. V rámci onkologické prevence má být při preventivní prohlídce vyšetřena kůže – pokud máte podezřelá znaménka, raději na ně upozorněte. Jestliže lékař vyhodnotí pacienta z hlediska rodinné, osobní a pracovní anamnézy jako rizikového, má provést vyšetření per rectum, u mužů klinické vyšetření varlat, u žen od 25 let věku klinické vyšetření prsů, a to spolu s poučením o samovyšetřování. U žen od 45 let věku má praktický lékař při preventivní prohlídce ověřit, zda je k dispozici výsledek screeningového mamografického vyšetření z posledních 2 let (a pokud ne, odeslat ji na něj), u osob nad 50 let pak má zajistit
stanovení okultního krvácení ve stolici, popřípadě ve věku nad 55 let provedení screeningové kolonoskopie jednou za 10 let. Zde je zmiňované ověřování na místě zejména s ohledem na to, že na mamografii či kolonoskopii může vydat žádanku též gynekolog. Proto je vhodné si po vyšetření nález vyžádat a dát kopii i druhému lékaři – příslušné screeningové pracoviště jinak výsledek odesílá jen tomu lékaři, který vystavil žádanku. Připomínáme, že všeobecná preventivní prohlídka u praktického lékaře se provádí a pojišťovna ji plně hradí jednou za 2 roky (po uplynutí 23 měsíců od provedení poslední všeobecné preventivní prohlídky).